“Milarepův příběh se zevně odvíjí ve středověkém Tibetu, avšak vnitřně se odehrává v duši každého poctivě hledajícího bez ohledu na geografické prostředí či historickou epochu. Zevní okolnosti a podmínky totiž nejsou podstatné, neboť ve Věčnosti nemají žádnou stálost, zatímco vnitřní zkušenosti jsou sounáležitostí věčné, neměnné moudrosti.
Milarepu nepsalo jen pero, ale především srdce. Proto rozdíl i tak vzdálených kultur a časů nehraje zde roli, překonán trvale živými proudy věčnosti. Milarepa – kdo to vlastně byl? „Mila“ znamená člověk a „repa“ nebo „respa“ je mistr tantrické jógy tumo, který dokáže vyvinout tak mocné parapsychické teplo ve svém těle i mimo ně, že může vydržet i v nejkrutějších himálajských mrazech téměř neoblečen. Nebylo to jeho hlavním cílem, ale nezbytnou pomůckou k přežití.
V mé stejnojmenné knize jde o románovou biografii národního hrdiny Tibetu z 12. století, filozofa, jogína a básníka, jehož literární díla se předčítají ještě dnes při náboženských i kulturních příležitostech ve všech lámaisticko-buddhistických krajích Asie.
Odvaha a opravdovost tohoto jogína a jeho přímo vášnivá touha po Pravdě a duchovní svobodě zařazují Milarepu mezi největší boddhisatvy světa.
Přestože byla kniha čtena v rozhlase a přestože se již našli zájemci, kteří by tuto románovou biografii rádi zfilmovali, byl jsem velmi příjemně překvapen, že došlo i k jejímu zdramatizování a uvedení v pražském divadle V Řeznické.
Vřele děkuji Blance a Petrovi Laurychovým i všem jejich spolupracovníkům, že právě tuto možnost postřehli a dokázali ji tak skvěle dramaticky vyjádřit.”
Eduard Tomáš (1995)