Co říká výzkum a proč otevíráme skupinu pro teenagery
Ve třídě o dvaceti žácích jich má v průměru šest příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese. Tak vypadají čísla z prvního velkého národního monitoringu duševního zdraví českých deváťáků, který v letech 2023 až 2024 zrealizoval Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) na více než 6 000 žácích po celé republice. Dívky jsou postižené více než dvojnásobně častěji než chlapci a přes polovinu deváťáků vykazuje sníženou duševní pohodu.1 Zároveň víme, že polovina duševních onemocnění se poprvé projeví už do 14 let věku. Prevence tedy není něco, co má smysl odkládat na dobu, „až bude zle“.
Jednou z cest, jak úzkosti u dospívajících předcházet nebo ji mírnit dřív, než přeroste v problém vyžadující klinickou péči, je arteterapie. Nejde o novinku ani o alternativní trend. Je to obor s vlastní metodikou, který se dlouhodobě zkoumá a jehož účinky na úzkost u dětí a mládeže dnes potvrzují i tvrdá data.
Co arteterapie vlastně dělá
Podle definice American Art Therapy Association je arteterapie odbornost v oblasti duševního zdraví, která využívá tvůrčí proces a psychoterapeutický vztah k tomu, aby lidem pomohla lépe zvládat vlastní prožívání.2 U dospívajících má jednu zásadní výhodu: nevyžaduje, aby své pocity uměli pojmenovat slovy. Období dospívání je plné emocí, na které ještě chybí slovník. Malba, kresba nebo koláž pak fungují jako jazyk, kterým lze bezpečně promluvit i o tom, co je těžké formulovat nahlas. Účastník přitom není hodnocen za to, jak výsledek vypadá. Arteterapie nesleduje estetickou kvalitu díla, ale samotný proces tvorby a to, co se v něm odehrává.
Tahle otevřenost bez tlaku na výkon je přesně to, co dělá z arteterapie tak vhodný nástroj prevence: nefunguje jako další úkol, který je potřeba zvládnout správně, ale jako prostor, kde selhat nejde.
Co říkají studie
Že tvůrčí činnost dokáže reálně snížit tělesnou reakci na stres, ukázala už v roce 2016 studie týmu Girija Kaimal z Drexel University. U 39 dospělých účastníků měřili hladinu kortizolu (stresového hormonu) ve slinách před a po 45 minutách volné umělecké tvorby, bez instrukcí, jen s papírem, fixami, modelovací hmotou a kolážovým materiálem. U 75 % účastníků hladina kortizolu po tvorbě klesla, a to bez ohledu na to, jestli měli s uměním předchozí zkušenost. Autoři z toho vyvodili jednoduchý, ale důležitý závěr: tvořivost a její blahodárný účinek na stres nejsou vázané na talent, ale jsou dostupné každému.3
U dětí a dospívajících konkrétně se tomu v roce 2024 věnovala metaanalýza týmu Zhang, Wang a Abdullah, publikovaná v časopise Clinics. Autoři sloučili výsledky šesti randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 422 účastníky a zjistili statisticky významné snížení úzkostných symptomů u dětí a mládeže, které arteterapií prošly. Velikost účinku (SMD −1,42) přitom patří mezi velmi silné. Arteterapie fungovala nejlépe na takzvanou stavovou úzkost, tedy na aktuální napětí vázané na konkrétní situaci, a účinek byl výraznější u setkávání dvakrát týdně oproti jednou týdně. Autoři arteterapii doporučují jako nízkorizikovou, nefarmakologickou součást péče o duševní zdraví mladých lidí, která má potenciál doplňovat standardní léčbu.4
Jinými slovy: nejde o pocitovou záležitost ani o hezkou frázi „tvoření léčí“. Jde o intervenci s měřitelným efektem na jeden z nejrozšířenějších problémů dnešní mladé generace.
Proč to dává smysl právě jako prevence
Klinická arteterapie léčí už rozvinuté potíže. Preventivní skupinová arteterapie pracuje o krok dřív. Tedy dřív, než úzkost přeroste v poruchu, a dřív, než se izolace stane návykem. U teenagerů a mladých dospělých, kteří procházejí obdobím hledání identity, plní navíc ještě druhou funkci: nabízí pravidelné, bezpečné a nehodnotící společenství vrstevníků, ve kterém je normální mluvit o vztazích, o strachu z budoucnosti nebo o pocitu, že „nikam nezapadám“. A to skrze tvorbu, ne skrze nucené sdílení. Pro spoustu mladých lidí je to jediný typ setkání, kam přijdou dobrovolně a beze studu.
Otevíráme arteterapeutickou skupinu pro teenagery a mladé dospělé
Právě z těchto důvodů jsme se v Ateliéru 9 rozhodli otevřít novou pravidelnou arteterapeutickou skupinu určenou teenagerům a mladým dospělým ve věku 13 až 19 let, kteří procházejí obdobím hledání identity nebo zažívají emoční náročnost. Skupinu povede Mgr. Tomáš Chlapečka, léčebný pedagog se zaměřením na arteterapii, dramaterapii a činnostní terapii (vystudoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě a absolvoval dvouleté postgraduální studium arteterapie na Institutu vzdělávání v arteterapii).
Tomáš má dlouholetou praxi s dětmi i dospělými klienty z psychiatrického prostředí, s dětmi s poruchami autistického spektra i s psychiatrickými diagnózami a s osobami s tělesným i mentálním znevýhodněním. V naší skupině se bude věnovat individuální, párové i skupinové práci s cílem podpořit účastníky v procesu osobnostního rozvoje.
Na setkáních se bude pracovat s malbou, kresbou a koláží na témata jako emoce, bezpečí, identita a vztahy. Stejně jako to popisuje výzkum výše: nehodnotí se estetický výsledek, hodnotu má samotný proces.
Praktické informace
- Pro koho: teenageři a mladí dospělí, 13 až 19 let
- Kdy: každé úterý 17:30 až 19:00, od 8. září do 24. listopadu 2026 (10 setkání po 90 minutách)
- Kde: Ateliér 9, Husova 242/9, Praha 1
- Vede: Mgr. Tomáš Chlapečka, léčebný pedagog
- Cena: 5 000 Kč za osobu
- Kapacita: omezená, doporučujeme přihlásit se s předstihem
Pokud máte doma teenagera, který by ocenil bezpečný prostor mimo výkon a hodnocení, nebo pokud jste mladý dospělý a hledáte způsob, jak lépe zvládat úzkost a tlak posledních let, tahle skupina je přesně pro vás.
Zdroje
- Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti (2023 až 2024, přes 6 000 žáků 9. tříd v ČR). nudz.cz
- American Art Therapy Association. What is Art Therapy? arttherapy.org
- Kaimal, G., Ray, K., & Muniz, J. (2016). Reduction of Cortisol Levels and Participants’ Responses Following Art Making. Art Therapy, 33(2). Shrnutí: Drexel University News
- Zhang, B., Wang, J., & Abdullah, A. (2024). The effects of art therapy interventions on anxiety in children and adolescents: A meta-analysis. Clinics, 79. Clinics, PubMed